Číňané před třemi tisíci lety vařili v páře a fritovali, připravovali jídla podobná dnešním a zapíjeli je vínem z prosa

Čína v době bronzové

Odpovědi, na otázky, co starověcí Číňané vařili a jak jídla ochucovali, přinášejí archeologické nálezy z období dynastie Šang. Ta vládla v letech 1600–1046 před naším letopočtem v oblasti středního toku řeky Žluté řeky (Chuang-che). Jde o první státní útvar na čínském území v době bronzové. Jeho existence je kromě již zmíněných nálezů doložena i písemně.

Šangové nebyli žádní mírumilovní beránci. Na tehdejší dobu měli profesionální vojsko a své území neustále rozšiřovali na úkor sousedních etnik. Bohům obětovali lidské oběti a k tomu nejčastěji využívali zajatce.

Místní kuchyně jako krok k civilizaci

Vraťme se ale k příjemnějším záležitostem tehdejšího života. Mezy ty nepochybně patřila právě místní gastronomie. Pro Číňany rozvinutá gastronomie představovala významný krok od primitivního způsobu života k civilizaci. Jídlo bylo tak důležité, že Tang, jeden z císařů, jmenoval svého kuchařže Yi Yina dokonce předsedou vlády.

Ke konci vlády dynastie Šang polovina personálu císařského paláce, což bylo více než 2 000 lidí, se zabývala pouze přípravou jídla pro císaře a jeho rodinu.

Co se ve starověké Číně vařilo?

Objevy kuchyňského náčiní a starých nádob se zbytky jídla a vína vypovídají nejen o skladbě jídelníčku, ale i o technikách vaření. Podle historiků Číňané tehdy nejen jídlo vařili nebo dusili, ale běžně připravovali pokrmy v páře a nebo je ve vysoké vrstvě oleje fritovali.

V paláci císaře a šlechticů bylo na talíři převážně maso, a to koňské, hovězí či vepřové, oblíbená byla drůbež i zvěřina. Ti chudší se museli většinou spokojit s rybami.

Výrazné chutě a víno z prosa

Veškeré masové a rybí pokrmy musely být dobře ochuceny. Favoritem omáček k masu byly sladkokyselé kombinace nebo výrazné či pálivé koření. Do masa i ryb se na konci přípravy přidávala také sezónní zelenina a ovoce.

Nejdůležitější přílohou byla pochopitelně rýže. Za dynastie Šang bylo také rozvinuté zemědělství a pěstovalo se obilí, z kterého se pekly různé placky a koláče. Z prosa se pak překvapivě vyrábělo víno, jehož stopy našli archeologové v nádobách.

Správné stolování a hygiena

K dobrému jídlu patřilo i vhodné stolování. V této době se položily základy standardům, které v podstatě platí dodnes. Patří mezi ně například krájení jídla na kousky velikosti sousta už během přípravy. To se pak dobře nabírá hůlkami.

Důraz se kladl také na důkladnou čistotu všech nádob, ve kterých se jídlo připravovalo, i těch, které se používaly k servírování.

Za zmínku také stojí, že starověcí Číňané se zabývali udržováním čerstvosti potravin i jejich konzervováním. Budovali prostorné podzemní sklady, kde byla celoročně nízká teplota. Oblíbeným způsobem konzervace bylo solení masa a ryb, do soli se nakládala i zelenina. 

A dnes stále můžeme být překvapeni vyspělostí čínské gastronomie před více než 3 000 lety.

Zdroje informací:

china.org.cn: 3 000 year old Food for Thought

localhistories.org: Philosophy and Religion in Ancient China